Babylonská deska (Plimpton 322)
Tato babylonská hliněná deska, zvaná Plimpton 322 , byla vytvořena kolem roku 1750 př. n. l. v Sumeru, za vlády Hammurabiho Velikého.
Přestože je více než 1000 let starší než Pythagoras, řádky a sloupce v této tabulce obsahují pythagorejské trojice: celočíselná řešení rovnice A^2+b^2=C^2. Například (3, 4, 5) je pythagorejská trojice, protože 3^2+4^2=5^2. (3 na druhou + 4 na druhou = 5 na druhou).
Přesný účel desky byl diskutován archeology. Někteří si myslí, že to byla „pomůcka pro učitele“, která měla pomoci vytvořit pravoúhlé trojúhelníky. Jiní si myslí, že to může být velmi raná trigonometrická tabulka.
YBC 7289
Tato kruhová tabulka z Yale Babylonian Collection , nazvaná YBC 7289 , byla vytvořena kolem roku 1800 – 1600 BCE ve starověkém Babylonu. Zobrazuje geometrický diagram čtverce s jeho úhlopříčkami.
Klínové číslice označují, že jedna strana čtverce je dlouhá 30 jednotek, a ukazují, jak zjistit délku úhlopříčky: √ 30^2+30^2≈42 jednotek.
Tabulka ukazuje, že babylonští písaři znali Pythagorovu větu více než 1000 let předtím, než se Pythagoras vůbec narodil. Byli také schopni vypočítat druhé odmocniny a měli odhad pro √ 2 s přesností na 6 desetinných míst. Je to nejvyšší přesnost výpočtu, jaká kdy ve starověkém světě byla viděna!
I když tato jednoduchá tableta mohla být jen cvičným cvičením začínajícího písaře, její matematický a historický význam je obrovský.
Babylonské plošné tabulky
Tyto dvě hliněné tabulky z Yale Babylonian Collection byly vytvořeny v letech 1800 až 1600 př. n. l. a obsahují cvičení studentských písařů k výpočtu plochy různých geometrických tvarů.
Tabulka YBC 7290 ukazuje, jak vypočítat plochu lichoběžníku vynásobením průměru základen a průměru stran.
Rhind papyrus
Rhindův papyrus je jedním z nejznámějších matematických dokumentů ze starověkého Egypta. Napsal ji kolem roku 1550 př. n. l. písař jménem Ahmose , který je možná nejstarším přispěvatelem do matematiky v historii, jehož jméno známe dodnes.
Papyrus je dlouhý asi 2 metry a obsahuje 84 úloh týkajících se násobení, dělení, zlomků a geometrie. Pravděpodobně byl používán jako druh „učebnice“ jinými písaři.
Jednou z nejpozoruhodnějších částí je 2/n tabulka. Ta ukazuje, jak můžete psát racionální čísla typu 2/n, kde n je liché číslo, jako součty jednotlivých zlomků.
Papyrus je pojmenován po skotském antikváři Alexandru Henry Rhindovi, který jej zakoupil v egyptském Luxoru. Dnes je většina jeho pozůstatků umístěna v Britském muzeu v Londýně.
Tabulka YBC 11120 ukazuje, jak vypočítat plochu kruhu pomocí aproximace π=3.
Hrobka Menna
Menna byl vrchním písařem ve starověkém Egyptě a měl na starosti měření velikosti polí pro zemědělství, kontroloval výnosy plodin, podával zprávy faraonově ústřední správě polí a vypočítával daně.
Nástěnné malby v jeho hrobce ukazují různé měřicí a výpočetní techniky používané před více než 3000 lety. Například v první řadě můžete vidět, jak dlouhé vzdálenosti byly měřeny pomocí lan s uzly v pravidelných intervalech.
Hrobka byla postavena kolem roku 1420 př. n. l. v Údolí králů.
zdroj: mathigon.org
Lada
🍀 Lidové shromáždění živých lidí Bohemia: https://www.novabohemia.cz/
🍀 Email: bohemia@novabohemia.cz
🍀 YouTube: https://www.youtube.com/@bohemia1418
🍀 Stáhněte si aplikaci UNC: https://www.mobileapp.app/to/yXWV8Nr?ref=cl
コメント