Výlet na hrad Šelenburk s opékačkou

UNC Bohemia
May 17
2 min read

V sobotu 2. 5. 2026 se vyloupl nádherný den. Slunko pralo a vypadalo to na pořádný pařák. Na kraji máme naplánován výlet ke Krnovu na zříceninu hradu Šelenburk. Někde se píše hrad Cvilín, ale rozumíme tomu všichni.

Sraz na kopci na parkovišti v deset dopoledne. Přijíždíme čtyři auta v rozmezí 5 minut, dokonalé sehrání. Libuška vytahuje z auta přepravku se dřevem, protože není jasné, kolik ho bude v lese. My ostatní vytahujeme z aut vodu, jídlo, sirky a klobouky. Batohy na záda a hurá do lesních hlubin. Už se vidíme mezi rozvalinami u ohníčku se špekáčky na tyčkách. Přidali se Malcovi z Opavy, i s „klokanem, co přiletí v červnu“ (pro neznalce velrybí stoličky - brzy se narodí miminko).

Jdeme kolem hájenky. „Kam s tím dřevem? V lese je zakázáno rozdělávat oheň, je moc sucho“. Aha, tak to je problém, ještě, že nám to řekli včas. Přepravka je odložena u vrat hájenky a dále pokračujeme nalehko.

Není to daleko, jen co by dvakrát kamenem dohodil. Poslední kousek je do kopce a už stojíme u hlubokého příkopu.

„Tam seshora musí být krásný výhled“. „Nojo, ale kdo tam poleze?“ Je to krpál, suchý štěrk, bude to klouzat.

No přece Libuška, aby nás všechny vyfotila. Vidíte ji?

Tak to aspoň obejdeme a zpátky k autům. Pokračování bude na dvoře u Mazánků.

Nebo že by opravdu někdo vylezl až nahoru a podíval se do Polska?

No jasně, Hanče musí být všude. Ale výhled je to krásný.

Po cestě zpátky už mají někteří hlad, nebo spíš chuť na Alenčinu bábovku.

Milujeme jaro. Hlavně na stráních a v lese, ta hra různých odstínů zelené, to je neskutečné.

Setkali jsme se z okresů Opava, Bruntál, Ostrava a Karviná. Zakončení u Mazánků byla třešnička – špekáčky, chleba, zelenina, kafíčko, no oddech na sluníčku u ohniště a pak pod přístřeškem ve stínu. A Jirka pořád, že má malý dvorek.