DRUIDI – filosofie, Ogham, obřady, závěr - 2. část

Jaká byla filozofie druidů?

Učili, že největším zázrakem na světě je život, že povinností lidí je chránit všechny živé tvory (mezi které řadili i stromy). Mezi základní kameny jejich učení bylo poznávání světa kolem sebe, hledání harmonie mezi člověkem a okolím – proto např. neuznávali a nestavěli monumentální chrámy a stavby, jejich svatyně byly zasazeny uprostřed nerušené přírody. Učili také, že lidská duše je nesmrtelná. Keltové obecně věřili, že fyzická smrt je jenom „středem dlouhého života“, která otevírá brány nových poznání.

Své učení nezapisovali a všechny poznatky předávali svým žákům ústně. Jednak šlo o učení tajné a psané věci lze snadno ukrást. Druhý důvod hledejme v keltské životní filosofii: nic na světě není neměnné a zapsáním se z každé věci snadno stane dogma. Třetí důvod spočíval v tom, že některé poznatky, např. při energetické práci, jsou prostě písmem nesdělitelné. Ovšem písmo jako takové Kelti používali, navzdory obecně rozšířenému povědomí, že to byli primitivní barbaři.

Ogham

Druidi navíc ještě vyvinuli svou posvátnou abecedu – ogham. Neměla sloužit k prostému zaznamenávání skutečností, ale pouze k magickým účelům. Je rovněž krásným důkazem druidského spojení s přírodou, jejího vnímání a rozumění ji. Každé písmeno keltské abecedy odpovídá jednomu stromu. Ogham se četl odspoda nahoru, právě jako i strom roste od země k nebesům. Využíval vibrací Země a vybraných stromů i keřů za účelem vytvoření vhodného energetického působení. S tím souvisí, že tato energie je více přijímána kořenovou čakrou, než skrze korunní čakru. Stromy, které byly spojovány se znaky, byly velice specificky vybírány vzhledem k vlastnostem, které nesly – jako by se esence určitého stromu spolu se záměrem člověka propisovala skrze znak do okolního prostoru. Například má oblíbená bříza, kterou známe jako pionýrský strom, který na místech, kde je zpustlá, ladem nechaná krajina, jako první vyráží se svými výhonky.  A druidi tuto její podstatu neboli znak náležící bříze, používali ke svým magickým účelům všude, kde chtěli pomoct s opuštěním starých cest, vzorů a negativních přesvědčení. Čistí minulost, aby se mohla vytvořit nová cesta pro současnost a budoucnost.

Druidské obřady

Rituální a náboženské obřady druidů se odehrávaly na energeticky významných místech, jejich svatyněmi byli tzv. nemethony, neboli posvátné háje (často dubové). Na přiloženém obrázku je vstup do nemethonu na Javorníku na Šumavě.

Probíhal-li rituál, vstup měli povolen pouze kněží, jinak sloužili všem jako duchovní místo. Chodíte-li po lese mimo vyznačené stezky, určitě znáte pocit, že najednou se energie kolem vás promění, rozhlédnete se a vidíte, že místo, kde se nacházíte, je nějak ohraničené stromy nebo valy, případně zbytky kamenného hrazení. Možná jste na místě bývalé keltské svatyně.

Z výše uvedeného je jasné, že druidové byli naprosto výjimečnou skupinou lidí, oprávněně požívajících nejvyšších výsad a úcty. Později byli kvůli svým schopnostem krutě pronásledováni. Zlomení moci druidů se stalo klíčovým faktorem pro nastolení římské moci v západní Evropě. Nejen že byl vydán pokyn k vyvraždění druidů, ale byla nařízena i poprava každého, kdo keltského kněze ukrýval, pomáhal mu, nebo ho jen znal a neoznámil římským úřadům. Cézar šel hlavně po mužích, druidské vědění se tak udržovalo především po ženské linii (čarodějnictví, bylinkářství). A všichni víme, jak nemilosrdně se s těmito ženami ve středověku křesťanská církev vypořádala.

Toto dnes není až tak známo, ale původním vzorem čarodějů i čarodějnic byli právě druidové – tolik „nebezpeční“ církvi svými znalostmi, svobodomyslností, hájením pravdy a uměním.

Co říci závěrem?

Takže sečteno, podtrženo, seznámení se s druidy pro mě nese jasná sdělení:

1. Jsme kosmického původu.

2. Neseme v sobě geny lidí, kteří vytvořili obdivuhodně vyspělou kulturu a duchovní společenství, takže se všichni ti nastolovatelé nového řádu museli hodně zapotit, aby umenšili jejich velikost, vyspělost a vliv. Máme na co navazovat. Mnohé poklady v sobě otevírat.

3. Společnost funguje a vzkvétá pouze v souladu s Přírodou.

4. Když se potlačí ženský princip, společnost jde do háje – a opravdu nemyslím posvátný nemethon.

5. Prostřednictvím kultivace svého vnitřního nastavení kultivujeme a harmonizujeme své okolí.

Zdroje:

Zbyněk Aladin Kostrhún, 2012 a dál, 2012

Ivo Wiesner, Národ v lénu bohů, 2018

Rosa de Sar, Strážkyně paměti, 2023

Pavel Kozák, Pavel Bartl, Marie Holečková, Kamenný svět, 2003

Fotografie: archiv autorky, thistletours.com

Zpracovala  BáRa 🪶