Orichalcum, tajemný kov

Orichalcum ("horská měď ") nebo aurichalcum ("zlatá měď") byl kov používaný na ražbu mincí během starověku. Starověcí badatelé však byli v rozporu s tím, zda je orichalcum přírodní rudou nebo zda je slitinou různých kovů.

Popis a etymologie

Orichalcum byl kujný kov, pevnější než měď a povrchově odolný vůči zašpinění. Velmi se podobal zlatu, i když jeho hodnota byla nižší. Barva byla popisována jako ohnivá, obvykle tmavě žlutá nebo načervenalá žlutá. Ačkoli se starověcí autoři neshodli na chemickém složení orichalca, moderní studie ukázaly, že většina orichalca se skládala z 80 % mědi a 20 % zinku, přičemž bylo zjištěno malé množství olova, cínu a dalších kovů. Podle římského řečníka a spisovatele Cicera (106-43 př. n. l.) si zlato a orichalcum byly tak blízké, že si mnoho lidí snadno spletlo jedno s druhým.

Slovo orichalcum pochází z řeckého oros ("hora") a chalkos ("měď" nebo " bronz"), tedy název "horská měď". Římané označovali orichalcum jako aurichalcum, což pochází z latinského aurum ("zlato").

Historie Orichalca

Předpokládá se, že staří Řekové věděli o existenci orichalca již před Římany, protože ho ve starověké řecké literatuře zmínili Homér (asi 750 př. nl) a Hésiodos (asi 700 př. nl). Zdálo se, že oba si kov velmi váží. Byli to však Římané, kteří jako první razili mince z orichalca. První orichalkové mince byly raženy v roce 45 před naším letopočtem.

Orichalcové mince nechal razit také římský císař Nero (r. 54-68 n. l.). Totéž učinili pozdější císaři Vespasianus (r. 69-79 n. l.), Traianus (r. 98-117 n. l.) a Hadrián (r. 117-138 n. l.). Římské mince ražené z orichalca byly lehčí a měly menší průměr než jejich měděné protějšky a bylo těžší je sehnat.

Výroba orichalca se značně zpomalila za vlády císaře Antonina Pia (r. 138-161 n. l.) a zejména za vlády císařů Marka Aurelia (r. 161-180 n. l.) a Commoda (r. 180-192 n. l.). Numismatické a archeologické důkazy ukázaly, že orichalcum se používalo hlavně k výrobě mincí a že jeho výroba byla státní monopol. Těch několik nemincovních artefaktů, které byly vyrobeny z orichalca, mělo údajně složení velmi podobné orichalcu. Všechny předměty byly malé a s malou hmotností. Předpokládá se, že tyto artefakty byly vyrobeny z roztavených orichalkových mincí.

Někteří Římané (včetně těch známých) využili těsné podobnosti orichalca se zlatem. To zahrnovalo Julia Caesara (l. 100-44 př. n. l.), který uloupil 3 000 liber (1 360 kg) zlata z římského Kapitolu (Kapitolského pahorku) a císaře Vitellia (r. 69 n. l.), který také odcizené zlato z chrámů nahrazoval orichalkem.

Orichalcum v písemných pramenech

Jednu z nejstarších zmínek o orichalcu lze nalézt v Homérově hymnu na Afroditu, datovaném do 630. let př. n. l., který popsal Afroditinu krásu a touhu, kterou po ní měli všichni nesmrtelní bohové: „Na její nesmrtelnou hlavu položili nádherně vyrobenou zlatou korunu a do propíchnutých lalůčků jejích uší zavěsili květy mědi z hor a vzácného zlata.“

Římský básník Virgilius (70-19 př. n. l.) se o orichalcu zmiňuje v eposu Aeneas - Turnus, legendární král Rutuli a hlavní nepřítel Aenea, nosí náprsník vyrobený ze zlata a bílého orichalca (mědi).

Atlantida

Orichalcum je často zmiňováno Platónem, který vypráví příběh o legendárním ztraceném kontinentu Atlantis. Platón tvrdil, že orichalcum se těžilo v mnoha částech Atlantidy a že atlantské budovy, včetně královského paláce a Poseidonova chrámu, jím byly pokryty, takže svítily červeným světlem.

Platón také tvrdil, že zákony Atlantidy byly dány Poseidonem a první králové Atlantidy je vepsali na sloup vyrobený z orichalca.

Mnoho badatelů, zabývajících se Atlantidou, hledá orichalcum v naději, že je zavede na bájný kontinent.

V roce 2015 byl u jižního pobřeží Sicílie nalezen vrak s 47 ingoty orichalca . Dalších 39 tyčí bylo objeveno v roce 2017. Předpokládá se, že tyto ingoty byly vyrobeny asi před 2 600 lety. Byly pokryty modrou a zelenou patinou (tenká vrstva, která se tvoří na určitých kovech), která odhalila přítomnost mědi. Analýza ukázala, že ingoty obsahovaly 75-80 % mědi a 15-20 % zinku se směsí dalších kovů, včetně niklu a olova. Tyto nálezy potvrdily, že slitky byly určitě vyrobeny z orichalka. Pravda o Atlantidě však ještě zůstává neodhalená.

Zdroj: worldhistory.org, epochalnisvet.cz

Lada

🍀  Lidové shromáždění živých lidí Bohemia:  https://www.novabohemia.cz/

🍀  Email:  bohemia@novabohemia.cz

🍀  YouTube:  https://www.youtube.com/@bohemia1418

🍀  UNC:  https://www.unitednewschannel.net/

🍀  Stáhněte si aplikaci UNC:  https://www.mobileapp.app/to/yXWV8Nr?ref=cl